Akademie a nemoc

Někteří z vás si možná vzpomínáte, že jsem v jednom z předchozích příspěvků psala o tom, že jsem po letech začala opět chodit cvičit do Sokola. Je to vlastně taková má srdcová záležitost, protože Sokol navštěvuji od svých necelých čtyř let. Našla jsem si v něm spoustu přátel a také Jáchyma. V roce 2012 jsem vystupovala na všesokolském sletě. Další slet se uskuteční v roce 2018, takže už teď se těším, že se ho budu moci zúčastnit.

O víkendu pořádal náš Sokol tělocvičnou akademii, na které jsem samozřejmě nesměla chybět. Jak jsem psala výše, několik let jsem měla v Sokole pauzu – hlavně tedy ze zdravotních důvodů. Rozhodla jsem se tedy, že si letos musím vše řádně vynahradit. Během zahájení akademie jsem reprezentovala v tradičním sokolském kroji. Následně jsem vystupovala s předškolními dětmi – měla jsem na sobě kostým lišky. Pokračovala jsem vystoupením starších žákyň a dorostenek, které cvičily s gymbally. Poslední číslo, kterého jsem byla součástí, bylo vystoupení žen cvičitelek. To bylo vskutku různorodé. Nejen co se týče cvičení, ale i oděvů, které jsme na sobě během představení vystřídaly. Vlastně během celé akademie jsem se převlékala nesčetněkrát.

15134766_10207574438949115_106641186868550676_n
sobotní mistr převleků

Bohužel krátce po akademii se prudce zhoršil můj zdravotní stav. Byla jsem zadýchaná i z běžných činností a nebyla jsem schopna pořádně fungovat. V pondělí jsem proto vyrazila neplánovaně do Motola. Na spirometrii se ukázalo, že mé plicní funkce poklesly téměř o 20 %. To není úplně  dobrá zpráva. Dostala jsem se tak na hodnotu, kterou jsem nadýchala na první kontrole po transplantaci. Je to sice špatné, ale když si uvědomím, že je to pořád mnohem lepší než před transplantací, dělá se mi špatně. Nejsem zpětně vůbec schopna pochopit, jak jsem mohla žít, když mi mé plíce fungovly pouze z 19 %.

V Motole si mě chtěli nechat, avšak na oddělení nebylo volné místo, takže mě pustili domů s antibiotiky a inhalacemi. Na kontrolu jsem šla dnes, tedy ve středu. Zánětlivé parametry jsou nízké, nic podezřelého se neodhalilo. Přidali mi však ještě jedny inhalace a vyměnili antibiotika. Zítra se musím lékařům ozvat, jak mi je. Pokud to nebude lepší, budu muset přijet na bronchoskopii. A jak znám Motol, určitě by mi ji dělali při plném vědomí. To si ráda nechám ujít. Takže to vidím tak, že dnes budu celý den inhalovat, aby mi zítra bylo skutečně lépe a nikam jsem nemusela… No, držte mi palce! Zase se brzy ozvu.

P.S.: Myslím, že jsem dnešním dnem trhla rekord v počtu vydaných článků během jednoho měsíce. Tohle je již třetí listopadový příspěvek! Začínám se lepšit 🙂

2 komentáře na „Akademie a nemoc“

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *